|
Svépomocná ubytovna pro rodiče hospitalizovaných dětí
|
Od 1. 11. 2016 je provoz námi spravované ubytovny na půdě FNM přerušen – informace v této části našeho webu reflektují situaci před zmíněným datem.
Záležitosti ohledně ubytovny dosud nepovažujeme za uzavřené - dosavadní vývoj situace je zachycen (a nové události reflektovány) především na našem
Facebooku a zčásti i na tomto webu v sekci
Aktualit.
Založili jsme také samostatnou souhrnnou podstránku, na niž se můžete podívat
ZDE.
Bližší podrobnosti a informace o možnostech rodičovského ubytování, které můžeme aktuálně nabídnout, lze získat na čísle 775 204 109.
|
Svépomocná rodičovská ubytovna funguje v areálu motolské nemocnice, v 5. patře objektu ubytovny sester, již od roku 1993.
Jejím hlavním úkolem je ubytovávat ty mimopražské rodiče či jiné blízké osoby hospitalizovaných dětí, kterým neposkytne ubytování nemocnice a pro něž je jiná forma noclehu finančně nedostupná.
Péče o rodiče přitom nespočívá jen v poskytnutí noclehu, ale v nabídce odpovídajícího zázemí: rodič si musí mít kde uvařit, vyprat a vyžehlit, potřebuje i příležitost a prostor k regeneraci tělesných a duševních sil, a je rovněž třeba, aby věděl, že je mu stále k dispozici někdo, kdo mu ochotně pomůže s případnými praktickými problémy.
O to všechno se naše ubytovna – v nanejvýš skromných podmínkách – snaží od samého počátku své existence. Každoročně poskytneme kolem 2.500 noclehů několika stovkám rodičů, prarodičů, sourozenců i dalších blízkých hospitalizovaných dětí.
Informaci o ubytovně (vzhledem k provizorním podmínkám, v nichž stále působíme) přitom nemůžeme dávat v obecnou známost: noví rodiče k nám přicházejí buď na základě informace od personálu na jednotlivých odděleních, nebo po doporučení jiných rodičů.
Za zmínku ještě stojí fakt, že základním principem, na němž fungování ubytovny stojí, je princip svépomoci:
"... Svépomoc znamená úplně jiný způsob uvažování, než na jaký je člověk většinou zvyklý. Obvykle je člověk nespokojený skoro se vším, na co se jen podívá - špatný vzduch, voda, jídlo, zákony, lidé kolem, špatné služby... Očekáváme, že se to snad zlepší, a do té doby koukáme v tom všem nějak "přežít". Ale pomoci si sám (SVÉPOMOC) - to znamená přestat vinit okolí, přestat čekat, že za mě a pro mě někdo něco udělá, ale vzít zodpovědnost do svých rukou. Člověk, když chce, toho zmůže opravdu mnoho. Z vlastní zkušenosti ale máme pocit, že teprve ten, kdo si začne pomáhat sám, může něco čekat od druhých. Člověk nemusí čekat s rukama v klíně, až se "něco stane", ale může sám tomu dobrému pomoci."
Z dopisu pro rodiče ubytované na svépomocné ubytovně
spravované Nadací a Sdružením Klíček.
|
